23rd – A Book You Read Last Month That You Loved
Paullina Simons – Měděný jezdec
Nebudem sa tajiť tým, že táto kniha ma veľmi chytila za srdce a získala si v ňom čestné miesto. Tento výtlačok mám požičaný z knižnice, ale onedlho mi do knižnice pribudne vlastný, plus ďalšie dve pokračovania. Už sa nemôžem dočkať 🙂
24th – Your Favourite Male Author
Haruki Murakami
Ako prvá sa mi od tohto autora dostala do rúk kniha Sputnik, má láska. Recenziu na ňu som čítala v jedných literárnych novinách a zdalo sa mi to natoľko zaujímavé, že som si ju pridala do môjho wishlistu a čo čert nechcel, blížili sa narodeniny a čo je lepší darček ako kniha? 🙂 Táto kniha ma očarila natoľko, že som si musela zadovážiť ďalšie knihy od Murakamiho a žiadna ma doteraz nesklamala, práve naopak. Haruki píše tak nádherne snivo a magicky, že sa ho nedá nemilovať.
25th – A Book You´d Recommend To Your Younger Self
Měděný jezdec po druhé. Je mi ľúto, že som sa k tejto knihe nedostala, keď som bola mladšia. Určite by som niektoré veci vnímala inak, ako som ich vnímala bez nej a mám pocit, že by som v niektorých prípadoch urobila lepšie rozhodnutia, ako som urobila bez nej.
27th – Your Favourite Side Character Who Deserves A Spin-off Series
Harry Potter a Luna Lovegood
Luna je tak krásne zvláštna postava, že by si podľa mňa zaslúžila svoj vlastný román.
29th – A Quote That Makes You Feel Sad
Měděný jezdec po tretie.
Tento “citát” (aj keď je to asi viac, ako citát, ale no a čo, môj blog, moje pravidlá 😀 ) na konci knihy ma dostal tak fatálne, že ho nemôžem čítať bez toho, aby som neplakala. Prepíšem Vám ho celý, takže tí, čo ste túto knihu nečítali a bojíte sa, že by ste zistili niečo, čo by ste nechceli, nasledujúce riadky preskočte.
“Vojáku! Dovol mi, abych ti kolébala hlavu, hladila tváře, líbala tvé drahé sladké rty a křičela přes moře a šeptala ledovou ruskou stepí, jak tě miluju… Luga, Ladoga, Leningrad, Lazarevo… Alexandře, jednou jsi nesl ty mě a teď ponesu já tebe. Ponesu si tě navždy v sobě.
Přes Finsko, Švédsko, do Ameriky kráčím s napřaženou rukou a belhám se vpřed, s pádícími černými hřebci bez jezdcú v mé stopě. Tvé srdce, tvá puška mě utěší, budou mou kolébkou i mým hrobem.
Lazarevo mi tě vkapává do duše, kapku po kapce za úsvitu i za měsíčního svitu, takového, jaký jsi byl u řeky Kamy. Budeš-li mě hledat, hledej mě tam, protože tam budu po všechny dny svého života.”
Už nás čaká len jeden júnový deň a vrhneme sa do (dúfam) krásneho a slnečného júla 🙂
Zuzanka v krajine zázrakov 